Nicolas di Rosa

my BJD

Ráda bych se vámi podělila o svou radost Nicolase, jenž původně vznikl jako OC (original character) pro textovou hru.

O Autorovi

Jsem holka pro každou zábavu, která má ráda anime, Japonsko a BJD.

Nicolas má BJD

Nicolas je má vůbec první BJD, kterou jsem si pořídila ve svých dvaceti osmi letech a která mi stále dělá velkou radost.

O koupi kloubové panenky jsem uvažovala již dříve, ale bohužel kvůli vysoké pořizovací ceně jsem si tento malý sen nemohla dlouho vyplnit. A o to větší jsem měla radost, když konečně nastal ten dlouho očekávaný den a mých dveří zaklepal pošťák s balíčkem.

Jak už jsem psala v úvodu, má BJD ztělesňuje OC Nicolase, který pochází z textové hry, kterou jsem hrála dřív . Inspiraci pro Nicolasův vzhled do textové hry, jsem čerpala ze dvou hlavních zdrojů. Prvním bylo anime vycházející z visual novely Togainu no Chi, kde se mi líbil sexuální otrok Kau, jehož tělo přikrášlil Kaův pán o nespočet piercingů a tělesných modifikací. (Sama miluji piercingy a tělesné modifikace). A druhou inspirací mi byla BJD zahraniční majitelky, na kterou jsem před lety náhodou narazila.

Když jsem pak chtěla Nicolase mít právě jako BJD, doufala jsem, že seženu tentýž model, který použila slečna na angelhunt.net pro svého Fanuela, jímž jsem se právě nechala inspirovat. Bohužel v té době byl model Delf EL už dlouho vyprodán a tak jsem musela začít hledat jinou alternativu. Jako první mi padli do oka Lenon a Brian od Doll Love, ale po konzultaci se svým dobrým kamarádem Misakim, který má rovněž sbírku BJD jsem nakonec vybrala Daniela od Doll Leave, se kterým jsem velmi spokojená.

Na tomto modelu jsou asi nejvýraznější pootevřené rty, ale popravdě mi na nich až tak moc nesejde. Důležitá je pro mě samotná stabilita panenky a tvar očí, který jí dodává lidskost. Jediné, co mi na modelu Daniel maličko vadí, jsou příliš široká ramena, ale ty k velikosti SD už patří.

Jinak u Daniela se mi hrozně líbil i jeho originální face-up, ale protože jsem chtěla na panence speciální modifikaci oka a jizvy na hrudníku a nohách, svěřila jsem face-up i všechno ostatní do rukou šikovného českého umělce Noodles, na kterého jsem měla velice kladné recenze ač už byli písemného rázu nebo jsem je viděla i osobně. Tudíž má volba byla správná a jinému umělci bych svého Nicolase nesvěřila.

Získat Nicolase mě tedy stálo nemálo peněz, (jen nahá panenka bez čehokoli stála cca. 9500 Kč plus ještě clo a daň), ale i velkou dávku trpělivosti během šetření a hlavně pak tříměsíčního čekání, než pro mě panenku vyrobili a poslali mi ji domů.

Obléct Nicolase byla taky docela legrace, protože jsem chtěla, aby nosil vysoké černé kozačky na podpatku, které se obvykle dělají pro panenky ženského pohlaví a Nicolasova chodidla byla pro tyto boty bohužel příliš široká. Tento problém za mě mile vyřešil velice blízký přítel Misaki , když mi pro Nicolase koupil náhradní dívčí chodidla. Bohužel nedlouho na to, se mi na jedné z kozaček vytrhl jezdec na zipu a upřímně nevím, zda to půjde ještě spravit. Kdyby ne, pořídím Nicolasovi prostě nové botičky.